Jazz Tibet Club | Divadlo hudby Olomouc | Divadelní flora Olomouc | Webrider - katalog odkazů | Chaty a chalupy k pronájmu | Forum o chorvatsku
Kulturní památky Chorvatska

Historické památky a kulturní dědictví

Dubrovník

Kulturní dědictví Chorvatska neoplývá množstvím světoznámých dech vyrážejících památek tak jak je tomu například v Itálii, Řecku, Egyptě, atd. Navzdory tomu, že nikdy nebylo součástí velkých říší, má v poměru ke své rozloze více lokalit kulturního dědictví pod ochranou UNESCO než je tomu například ve Francii či Německu. Za množství svých památek vděčí své mimořádné poloze ležící na důležitých dopravních tepnách tehdejší doby, jenž byli spojnicí mezi velkými civilizacemi. Každá z kultur vdechla Chorvatsku svůj charakter a zanechala tak nesmazatelnou stopu dějin. Mezi kulturní památky nespadají jen staré chrámy, paláce, kostely a jiné stavby, ale i nehmotné památky.

Amfiteátr v Pule

Na seznamu UNESCO se nachází sedm památek nehmotného kulturního dědictví: Slavnost svátek svatého Blažeje (Dubrovník), hvarské procesí Za křížem, jarní průvod královen - ženské folklorní skupiny Ljelja (Gorjan-Slavonie), karnevalový masopustní průvod se zvonky (oblast Kastavštiny) tradiční chorvatské krajkářství (Lepoglava, ostrovy Hvar a Pag), tradiční výroba dřevěných hraček (chorvatské záhoří), dvouhlasný zpěv v istrijské pentatonické stupnici.

Chorvatsko za tisíce let podléhalo různým kulturním vlivům. Najdou se zde památky z doby antického Řecka, starověkého Říma, raného středověku, středozemní renesance, středoevropského baroka i novověké secese. Existují zde dokumenty z rané prehistorie lidstva, jedno z nejhlavnějších archeologických nalezišť dokazující přítomnost člověka neandertálského je nedaleko města Krapina.

Muzea

Ne své si přijdou i milovníci muzeí. Největší zastoupení mají muzea archeologická, ukazující pozůstatky minulých dob. Protože je Chorvatsko přímořským státem, existuje zde také řada muzeí námořnictví a mořeplavby.

Otevírací doba muzeí:
POZavírací den
ÚT-PÁ9:00-12:00 15:00-18:00
SO9:00-12:00
NE9:00-12:00 (pouze větší muzea) / zavřeno

Chorvatský folklor

Chorvatsko má velké folklorní bohatství, které je odedávna oceňováno turisty z celého světa. Taneční, pěvecká a jiná folklorní vystoupení je možné shlédnout na podiích po celém Chorvatsku. Většina místních obyvatel má v sobě hluboce zakořeněnou národní hrdost, společně s nejrůznějšími zvyky či obyčeji. Existuje zde nespočet ochotnických spolků, které společně s profesionálními tyto zvyky a tradice oživují. Nemalou měrou přispěl k zachování tradic a zvyků folklorní spolek Seljacka Sloga, který v Chorvatsku působí již od počátku třicátých let dvacátého století.

Split

Split je město ve střední Dalmácii na pobřeží Jaderského moře jehož historie sahá do 3. stol. př. n. l.. Byl založen Římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác. V období Byzantské říše se stal důležitým centrem latinské populace. Postupem času město ztrácelo svůj význam až se dostalo do područí Benátské republiky. Poté prošlo obdobím Rakouska-Uherska. V roce 1929 se stal centrem nově vzniklé Jugoslávské Bánoviny Primorje. Po druhé světové válce došlo k nekontrolovatelnému rozvoji průmyslu a následné výstavbě průmyslových staveb, továren a přístavů. V současné době má 210 tisíc obyvatel a co do počtu obyvatel je druhé největší město v Chorvatsku. Společně s Rijekou a Zadarem je jedním z hlavních Chorvatských přístavů. Mezi nejvýznamnější památky města patří Diokleciánův palác, Náměstí bratří Radićů, Kostel svatého Františka a spousta uměleckých institucí jako Archeologické muzeum, Národní umělecká galerie či Galerie Ivana Meštroviće.

Diokleciánův palác

Diokleciánův palác ve Splitu

Diokleciánův palác patří mezi nejvýznamnější antické památky na území Chorvatska. Zbytky paláce jsou největším turistickým lákadlem Splitu, jeho hradby tvoří samotné centrum města, v němž dodnes žije na tři tisíce lidí. Při posledním archeologickém průzkumu byla odkryta velká část podzemní části stavby tzv. substrukce, která se hned po nálezu stala největším a nejzachovalejším antickým prostorem vůbec. Díky tomuto objevu je možné docela přesně odhadnout přepychovost celého císařského traktu paláce císaře Diokleciána.

Nejobdivovanější částí paláce je peristyl - obdélníkový dlážděný dvůr obklopený kolonádou s mramorovým sloupořadím na křižovatce ulic Cardo a Decumanus. Na majestátnosti místa přidává vyvýšené ukončení peristylu tzv. prothyron, na němž sedával císař a přijímal návštěvy. Dnes je místem spíše pro kulturní potěšení, konají se zde operní představení.

Historické město Trogir

Město Trogir

Kořeny města Trogir sahají již do 3. stol. př. n. l., kdy zde Řekové založili osadu s názvem Tragyrion. Ve 2. stol. př. n. l. byla dobyta Římany a zůstala pod její nadvládou až do šestého století. V tomto období město zaznamenalo velký rozvoj a stalo se významným přístavem v říši. Po zničení osady Avary se část lidí uchýlila do hradeb města. Trogir dlouhá léta odolávat útokům ze strany Benátčanů až v roce 1420 došlo k jeho a ovládnutí. Následovala další obléhání, dobývání a obsazování ze strany Francouzů či Rakušanů a to až do roku 1918, kdy se Trogir dostal natrvalo do Chorvatských rukou.

Historické jádro města tvoří zbytky opevnění z 13. - 16. stol. n. l., pevnost Kamerlengo, obranná věž svatého Marka, katedrála svatého Vavřince, Mořská a Pevninská brána. Dominantou města a zároveň nejvýznamnější památkou je katedrála svatého Vavřince. Byla vybudována na základech staré Románsko-gotické baziliky Saracény, která byla zničena po jednom z útoků Turky roku 1123. Samotná stavba trvala čtyři staletí a byla dokončena v 17. století. Trojlodní budova je charakterizována třemi půlruhovými apsidy. Do katedrály lze vstoupit dvěma portály hlavním v románském stylu či bočním tzv. knížecím. Zmíněný portál je nejúchvatnější ukázkou románského sochařství v Dalmácii pocházející přibližně z roku 1240. Po stranách portálu lze nalézt výjevy kamenných lvů podpírajících Adama a Evu či podobizny světců. Luneta nad portálem je zdobená reliéfem Narození Páně a výjevy z Bible. Interiér je vybaven dřevěnými lavicemi a oltářem s ciboriem.

Bazilika svatého Eufrazia v Poreči

Bazilika svatého Eufrazia

Bazilika se nachází v komplexu biskupského areálu a je její ústřední budovou. Počátky stavby sahají až do šestého století, kdy zde byli položeny základy biskupem Eufraziusem. Na její výstavbu byly použity mramorové bloky dovezené z pobřeží Marmarského moře a stavba trvala deset let. Basilika je součástí komplexu, který se skládá z osmihranné křtitelnice, zvonice, atria se sloupovým, biskupské rezidence a kaple. Uvnitř se nachází spousta uměleckých děl především z raného křesťanství, byzantské říše či středověku. Nejnápadnější částí je byzantská mozaika, která je datována do šestého století. Její provedení je považováno za jedno z nejlepších na světě. Další důležitou částí interiéru je mramorové Ciborium vyrobené v roce 1277 podle originálu v kostele svatého Marka v Benátkách. Basilika byla za dobu své existence následkem požárů a zemětřesení několikrát poškozena. V průběhu 20. století byla několikrát opravována, avšak původní podobu si zachovala dodnes. V roce 1997 byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Staré město Dubrovník

Dubrovník

Dubrovník je Chorvatské přístavní město na jihu Dalmácie, které vyniká bohatým kulturním dědictvím s dávnou historií. Nejranější podoba města vznikala ve 12. století sloučením dvou osad Laus a Dubrava. Mezi koloniemi byla mořská úžina, která byla postupně zasypána. Na jejím místě se dnes nachází náměstí Stradun. Město bylo chráněno po celém obvodu hradbou v délce 1940 metrů. V roce 1667 byla v této oblasti silné zemětřesení, bylo zničeno historické centrum s románskou katedrálou, gotickými a renesančními paláci, kostely a kláštery. V roce 1979 bylo město zapsáno na seznam UNESCO. Podle posledního sčítání zde žije necelých čtyřiačtyřicet tisíc obyvatel, většinu obyvatel tvoří Chorvaté.

Symbolem Dubrovníku je hradební systém vystavený v 10. století. Celková délka hradebních zdí je 1940 metrů a dosahuje výšky až 25 metrů. Historické jádro města se skládá ze spousty vysoce ceněných budov. Nejznámějšími památkami jsou Katedrální klenotnice, Dominikánský klášter, Knížecí palác, Palác Sponza a několik dalších staveb. Hlavním vchodem do města je Brána Pile s kamenným mostem pocházejícím z roku 1537, jenž překlenuje vodní příkop. Ve výklenku lomeného oblouku lze vidět sochu svatého Blažeje, patrona Dubrovníku. Nejnavštěvovanějším objektem celého hradebního systému je Věž Minčeta z roku 1461 navržená Michelozzem Michelozzim. Na náměstí vedle Brány Pile leží Velká Onofriova fontána. Byla navržena neapolským architektem Onofrio de la Cava v letech 1438 - 1444 jakožto zdroj vody pro celé město.

Katedrála svatého Jakuba v Šibeníku

Katedrála svatého Jakuba

Šibeník je historické město se spoustou kulturních památek, mezi nejznámější patří gotická Katedrála svatého Jakuba. Počátky začátku stavby se datují do roku 1432, kdy započali první práce. K úplnému dokončení došlo až v roce 1555, následně byla vysvěcena a otevřena veřejnosti. Gotický ráz vtisk katedrále mistr Juraj Dalmatinec, známý pod latinským jménem Georgius Matthaei Dalmaticus. Po jeho smrti byl v pokračování stavby pověřen Nikola Firentinac, který pokračoval ve stylu čisté toskánské renesance a dal tak vzniknout jedinečné kopuly a klenbám z kamenných desek. Avšak ani tento mistr stavbu nedokončil a po jeho smrti na ní pokračovali další. Celá katedrála je vybudována výlučně z vápencového kamene a mramoru. Stavba se skládá z trojlodí s jednou příčnou lodí. Na délku měří 39 metrů a je vysoká 32 metrů. Do roku 1898 stála vedle chrámu samostatně stojící věž, která plnila jak funkci zvonice, tak i obrané věže města. V dnešní době byly zvony nahrazeny zvukovou aparaturou.

V roce 1991 dostala katedrála zásah dělostřeleckým granátem, který pronikl střechou dovnitř, avšak nevybuchl. O pár let později 1995 došlo k rekonstrukci unikátní kupole včetně tamburu. Uvnitř katedrály je možné navštívit muzeum sakrálního umění.