Jazz Tibet Club | Divadlo hudby Olomouc | Divadelní flora Olomouc | Webrider - katalog odkazů | Chaty a chalupy k pronájmu | Forum o chorvatsku
Národní park Brijuni

Národní park Brijuni

Národní park Brijuni

V Istrijské části Chorvatska v takzvané červené Istrii se nachází Brijunské ostrovy (podle italského Brioni), jedno z míst, jenž bylo po dlouhá léta veřejně nepřístupné. Představují je dva hlavní ostrovy Velký a Malý Brijun a dvanáct menších ostrůvků, s celkovou rozlohou 7,42 kilometrů čtverečných. Největší z ostrovů Velký Brijun se rozprostírá na rozloze 690 hektarů. Tyto byly v roce 1983 prohlášeny za národní park Brijuni. Hranice národního parku tak jak je znám dnes byly stanoveny v roce 1999. Převážnou část parku tvoří z 80% moře a mořské dno zabírající plochu téměř 34 kilometrů čtverečných. Od pevniny je dělí dva kilometry široký Fažanský průliv, pojmenovaný podle městečka Fažan nacházejícího se na pevnině. Břehy jsou většinou skalnaté, v zátokách jsou písečné či oblázkové pláže. Ostrovy jsou tvořeny vrstvami vápence z období křídy na povrchu vrstvou hnědé místy načervenalé půdy.

Historie Brijunských ostrovů

Osídlení Brijunských ostrovů se datuje už od prehistorických dob avšak ke skutečnému rozkvětu došlo až po roce 177 př. n. l. za vlády Římanů. Tehdy se stali oblíbenou lokací a módním místem zámožných Římanů z Puly, kteří si zde začali stavět letní sídla. Mnoho z vilových komplexů ukazují dodnes pozůstatky paláců, chrámů, technických budov, cest atd.. V období Benátské republiky ztrácel třpyt ostrovů na lesku a dal tak čas a prostor různým nemocem. V roce 1332 zastihla ostrov epidemie malárie, avšak již v následujícím století se sem lidé vrátily a pracovaly v kamenolomech. K většímu zvratu došlo na konci 19. století v roce 1893, kdy Brijuni koupil zámožný rakouský boháč a průmyslník Paul Kupelwieser. Myšlenka nedala dlouho čekat na realizaci a celé ostrovy proměnil v přímořské lázně s luxusními hotely, dostihovou dráhou, golfovým hřištěm a tenisovými kurty, které neměli na celém Jadranu konkurenci. Nechal vybudovat síť cest a nechal sem z pevniny zavést přívod pitné vody, telefon či telegraf. Další šrám na slávě ostrovů přibyl po první světové válce. V roce 1947 navštívil Brijuni prezident Tito, ostrovy nechal prohlásit prezidentkou rezidencí a veškerý přístup zvenčí byl zakázán. V dnešní době se na ostrově nachází prezidentská vila nadále, avšak celé souostroví je veřejně přístupné cestovnímu ruchu.

Památky

Byzanská pevnost

Na ostrově Mali Brijun se nachází stejnojmenná pevnost. Je to Rakousko-Uherská pevnost z konce 19. století. Velky Brijun je na památky bohatší. Z dob starých Římanů je zde pozůstatek přepychové římské Vili Rustici s řadou pomocných staveb. Z období Byzance 4. - 5. století se zachovala byzantský hrad v zálivu Dobrika. Tvoří jej obytné domy s hospodářskými budovami a celý komplex je obehnán hradbami s věžemi. Stavby byla postavena v Byzantské epoše mezi lety 539 a 778. Uprostřed ostrova leží pevnost Tegetthoff, schátralá Rakouská obranná stavba z devatenáctého století. Turisticky nejznámější památkou je tzv. Hranolová věž pocházející z 12. - 13. století. Benátský kaštel pochází z 16. - 18. stol., dnes obsahuje archeologické sbírky. Uprostřed ostrova se nachází kostel sv. Germana, vybudovaný v gotickém slohu na konci 15. století. Návštěvníkům dává shlédnout výstavu věnující se hlaholským památkám Istrie a Kvarnerských ostrovů či freskám. Na jihozápadě ostrova se nachází tzv. Bílá vila (Bijela vila), oficiální prezidentské sídlo. Její původ se datuje do doby Benátské, zrekonstruována byla v roce 1721.

Doprava

Dopravu po ostrově zajišťují se svou 3 km trasou autovláčky, automobily zde mají přístup zakázán. Dále je omezována hlučná zábava, jako jsou diskotéky a budoucí rozvoj ubytovacích zařízení je zakonzervován. Pro návštěvníky připlouvající na ostrovy soukromou jachtou platí zákaz kotvení ve všech zátokách kromě laguny Veli Brijun. Přístavní poplatky jsou diferencované dle velikosti lodi, avšak jsou velmi vysoké. Pokud zde jachta zůstává přes noc, posádka lodi musí spát v hotelu a na lodi smí zůstat pouze jedna osoba.

Klimatické podmínky

Brijuni spadají do pásu mírného středomořského klimatu vyznačujícího se teplým počasím se spoustou slunečního svitu, vysokou vlhkostí 76% napomáhající utvářet dokonalé podmínky pro bohatou vegetaci. Průměrná teplota vzduchu se pohybuje v zimě kolem 6,3°C a v létě kolem 22,2°C. Teplota moře je v létě 22 až 25°C.

Fauna a flóra

Safari park

Brijuni hojně oplývají vysoce ceněnou středomořskou vegetací. Na Velkém Brijunu roste cca. 600 druhů rostlin, z nichž má většina typické středomořské vlastnosti. Parky jsou krásně upravené, plné cedrů, sekvojí, bambusů a eukalyptů. Na severním okraji Velkého Brijunu, leží v oblasti zabírající přes 9 hektarů Safari park, založený v roce 1978. Park je domovem spoustou exotických zvířat, které se sem dostali většinou jako dar od státníků z jiných zemí. Mezi volně se pohybujícími zvířaty jsou např.: indický slon, žirafa, antilopa, istrijský a dalmácký osel, somálská ovce, stepní a horská zebra, lama. Safari park je dále rozdělen na menší části a jednou z nich je Etno park. Vznikl za účelem prezentace domácích zvířat na Istrii, mezi autochtonními druhy jsou: istrijský vůl, ovce, osel, koza. V jižní zátoce Velkého Brijunu se nachází ptačí rezervace Saline. Celá plocha zhruba sedmi hektarů je bažinatého charakteru se spoustou rostlin. Uprostřed největšího jezera leží malý ostrůvek, který hojně využíval k relaxaci prezident Josip Broz Tito. Největší z jezer je zarostlé rákosem, díky němuž poskytuje mláďatům útočiště v době hnízdění. Celá rezervace stojí na pozůstatcích solné pánve, jenž ve středověku sloužila v těžbě soli. V roce 1960 byla oblast pánve zasypána a dala tak vzniknout dvěma jezerům. Třináct let poté vzniklo ještě jezero třetí. Dnes tato ptačí rezervace nabízí fascinující pohledy na rozmanitost druhů ptáku. Areál je veřejně přístupný s výjimkou doby hnízdění (duben a květen).

Odkazy

Oficiální stránky: Národní park Brijuni