Jazz Tibet Club | Divadlo hudby Olomouc | Divadelní flora Olomouc | Webrider - katalog odkazů | Chaty a chalupy k pronájmu | Forum o chorvatsku
Národní park Mjlet

Národní park Mljet

Národní park Mljet

Národní park Mljet se nachází v severozápadní části stejnojmenného ostrova, západně od Dubrovníku. Charakteristické jsou pro tento park dva hluboké zálivy, spojené pomocí úzkých kanálů s mořem. Národní park obsahuje několik jezer, pláží a mořský pás široký 500 metrů. Mljet oplývá nejen bujnou přírodou, ale též bohatým kulturním dědictvím. Nejimpozantnější památkou ostrova je komplex benediktýnského kláštera z 12. století. Centrální část parku je tvořena Velkým jezerem uprostřed s ostrovem Panny Marie, malým jezerem, kanálem Soline jedinou spojnicí jezera s otevřeným mořem a dále vesnicemi Govedari, Polače a Pomena. Velké a malé jezero je spojeno 30 metrů dlouhým kanálem. Velké jezero zabírá plochu 1,45 kilometrů čtverečných a na délku měří téměř 2,5 kilometrů. Naproti tomu malé jezero má rozlohu jen 240 metrů čtverečných. V listopadu roku 1960 byl vyhlášen národním parkem, čím se stal první institucionalizovanou organizací zabývající se ochranou původních ekosystémů v Jaderském moři. Podle sčítání v roce 2001 má ostrov 1111 obyvatel.

Historie národního parku Mljet

První zmínky o ostrovu Mljet spadají do doby starověku, kdy jej poprvé popsal v 6. stol. př. n. l. starořecký cestovatel Skylaks z Kariandy. V roce 35 př. n. l. byl ostrov pod nadvládou Římanů. V desátém století jej ovládnuli Neretvané, avšak o sto let později se stal součástí Zahumljenského knížectví. V letech 1166 až 1168 vládl ostrovu srbský župan Štěpán Nemanja. Od konce třináctého století vládly ostrovu Benediktíni, v roce 1345 se vzdaly vlády a následně držely jen třetinu půdy. Ve 14. století připadl ostrov Dubrovníku a pod jeho vládou zůstal až do roku 1815. V 16. stol. byl klášter sídlem mljetské kongregace klášterů benediktinů republiky Dubrovníku. První prezidentem kongregace byla Mavro Vetranović, opat kláštera Mljet a slavný básník. Dalším velký básník byl opat tam - Ignjat Đurđević v 18. století. Postupem času ztratil benediktinský klášter na významu a sídlo kongregace se přestěhovalo nedaleko Dubrovníku. Během Napoleonova obléhání byl klášter v roce 1809 rozpuštěn a následně po Rakouském ovládnutí ostrova zde byli umístěny lesnické kanceláře. V meziválečném období byla budova majetkem biskupství Dubrovník. V roce 1960 se z ní stal hotel, v roce 1998 byl opět vrácen biskupství.

Památky

Ostrov svaté Panny Marie

Nejvýznamnější památkou Ostrova je benediktinský Klášter svaté Panny Marie z poloviny 12. století. Dal jej postavit zahumský kníže Deša a později jej daroval i s celým ostrovem italským benediktinům. Příchodem benediktinů na přelomu 16. až 17. století znamenal začátek kulturního vzestupu ostrova. Benediktinské opatství se stalo střediskem kultury, umění a vzdělanosti. Vzklétalo písemnictví, hudba a další umělecké obory, byla zde jedna z nejbohatších benediktinských knihoven na území Evropy. Benediktýni se též věnovali zemědělství, zejména pak pěstování vinné révy, olivovníků a různých bylin. Klášter byl též vyhledáván umělci z celého okolí. Později zde měli Rakušané stanici pro izolaci malomocných tzv. leproserii. Po skončení druhé světové války byl klášter znárodněn. V šedesátých letech za vlády Titova, byl klášter přestavěn na hotel Melita. V této pozici zůstal až do rozpadu socialistické Jugoslávie. V roce 1998 jej získalo zpět dubrovnické biskupství. V roce 2088 byl dokončen projekt na obnovu původní podoby kláštera.

Doprava

Na ostrov se lze dostat pouze lodní dopravou, pravidelné linky zajišťuje společnosti Jadrolinija. Hlavním přístavem je Sobra, jež spojuje ostrov s pevninou. Odtud je možné se dopravit do Dubrovníku-Gruž. Plavba trajektem trvá zhruba 2,5 hodiny, rychlejší alternativou je katamarán, jenž pluje cca 90 minut. Celý ostrov je protkán sítí silnic. Také zde existuje pravidelná autobusová linka, jež jezdí jednou až dvakrát denně.

Klimatické podmínky

Mljet spadá do středomořského klimatu, které se vyznačuje dlouhými suchými léty a mírními zato deštivími zimami. Období jara a léta je specifické vysokými teplotami, suchem, jasnou oblohou s minimem srážek. Dešťové srážky se zde vyskytují pouze v podobě bouřek. Podzim až zima jsou chladnými obdobími, se silným ranním větrem. V tomto období jsou vlivem jižních větrů časté deště. Průměrné teploty vzduchu se pohybují v zimním období kolem 9 °C, v létě jsou největší průměrné teploty v červenci 24 °C. Teploty zřídka kdy klesají pod bod mrazu. Sníh zde padá jednou za deset let.

Fauna a flóra

Národní park Mljet

Ostrov Mljet je mezi místními nazývaný též zeleným ostrovem, z čehož vyplývá, že Národní park Mljet je na vegetaci opravdu velmi bohatý. Původně zde byly lesy dubové, dnes je okolí jezera zalesněno borovicemi Aleppo. Tyto stromy jsou považovány za nejzachovalejší a nejkrásnější svého druhu v celém středomoří. Kromě různých druhů rostlin, najdeme na ostrově i různé druhy ptáků, plazů, savců a v neposlední řadě i ryb. Ptačí život je zde velmi pestrý a bohatý, nejvíce potom v průběhu migrace. Borový les nejčastěji obývají pěnkavy, červenky, kosi, v létě i slavíci. Mezi dravci lze nalézt poštolky, krahujce, káňata a sovy. Mezi nejčastějšími savci lze objevit myši, ježky, netopýry, kuny a zajíce. Po roce 1909 se zde poprvé začal vyskytovat savec Mangusta, který výrazně ovlivnil místní faunu. Od té doby se zde již nevyskytují žádní jedovatí plazy. Později začal útočit na ptactvo a tím stěžoval situaci i místním obyvatelům. V současné době se na ostrově vyskytuje pět druhu hadů a šest druhů ještěrek. Mezi volně se pohybujícími zvířaty lze spatřit prasata, daňky, jeleny a muflony. Podmořský svět je též bohatý na živočichy a to jak na ryby, tak na měkkýše a korýše.

Odkazy

Oficiální stránky: Národní park Mljet