Informace o Chorvatsku

Chorvatská republika evropský parlamentní stát s bohatou kulturní a politickou historií. Patří mezi středně velké země na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousední státy jsou Černá Hora, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Maďarsko. Severní hranice začíná na úpatí východních Alp, střed zaujímá Dinárské pohoří a jih patří Jaderskému moři. Pevnina Chorvatska zabírá 56.594 km², rozloha moře je 31.067 km². Délka samotného pobřeží dosahuje téměř 6,5 km. Chorvatsko je země se spoustou ostrovů, jenž nikdy nebyli přesně spočítány Největšími ostrovy jsou Cres a Krk. Odhadovaný počet osídlených ostrovů se odhaduje na 50. Chorvatsko je parlamentní demokratická republika. Oficiální název vnikl v roce 1990 - Republika Hrvatska. V současné době má 4,437.460 obyvatel. Tři čtvrtiny obyvatel tvoří Chorvaté, národnostními menšiny jsou Srbové, Bosňané, Slovinci, Maďaři, Italové, Češi a Albánci. Hlavním a zároveň i největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779.145 obyvateli. Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy (shora červený, bílý a modrý), uprostřed doplněné o chorvatský znak s pětadvaceti střídajícími se červeno bílými poli.

Podnebí

Podnebí v Chorvatsku spadá do třech klimatických pásem. Vnitrozemí ovládá převážně kontinentální podnebí, zatímco na jadranském přímoří se projevuje středozemní klima (suchá a horká léta, a naopak mírné a vlhké zimy).

Průměrné teploty:	zima	léto
ve vnitrozemí	-2 až 0°C	kolem 20°C
u moře	5 až 9°C	22 až 25°C
teplota moře	7 až 10°C	kolem 25°C

Jazyk

Úředním jazykem Chorvatska je chorvatština. Řadí se do skupiny indoevropských jazyků, používá latinku a vznikla jako jeden z odnoží srbochorvatského jazyka. Samotný vznik chorvatštiny jako samostatného a nezávislého jazyka se datují do šedesátých let dvacátého století, avšak k opravdovému rozvoji došlo na počátku devadesátých let dvacátého století po rozpadu jihoslovanského státu. V dnešní době má chorvatština již několik nářečí, mezi nejslavnější patří např.: ekavské, ikavské, jekavské.

Politické zřízení

Chorvatsko je parlamentní demokratická republika. V čele vlády stojí prezident, který je volen přímou volbou na pětileté období (může být zvolen maximálně dvakrát). Parlament se skládá z jedné komory a má 100 až 160 členů. Volební období poslanců je čtyřleté. Výkonou mocí státu jsou Prezident, Předseda vlády, Rada ministrů. Zákonodárnou moc tvoří Parlament.

chorvatská vláda: www.vlada.hr
chorvatský parlament: www.sabor.hr
prezidentská kancelář Chorvatska: www.predsjednik.hr

Velvyslanectví Chorvatské republiky (chorvatská ambasáda)

V Průhledu 9
162 00 Praha 6
tel: 233 340 479, 233 355 695, 233 355 247
fax: 233 343 464
e-mail: croemb.praha@mvp.hr
www: http://cz.mvp.hr
provozní hodiny úřadu 08.00 - 16.00 (po-pá)
provozní hodiny konzulárního oddělení: 09.00 - 12.00 (po-pá)

Administrativní dělení

Na základě ústavy z roku 1990 bylo Chorvatsko v roce 1992 rozděleno do jednadvaceti vyšších samosprávných celků tzv. žup. Tyto se dále dělí na menší opčiny, jenž by se dali přirovnat k českým obcím. Každá župa má svůj vlastní sněm čítající dvanáct členů a jednoho předsedu. Mezi hlavní pravomoc župního sněmu patří schvalování ročního rozpočtu a řízení ekonomické situace celé župy. Volební období je čtyřleté.

Seznam žup

1	Záhřebská župa
2	Krapinsko-Zagorská župa
3	Sisacko-Moslavinská župa
4	Karlovacká župa
5	Varaždinská župa
6	Koprivnicko-Križevecká župa
7	Bjelovarsko-Bilogorská župa
8	Přímořsko-Gorskokotarská župa
9	Licko-Senjská župa
10	Viroviticko-Podrávská župa
11	Požežsko-Slavonská župa
12	Brodsko-Posávská župa
13	Zadarská župa
14	Osijecko-Baranjská župa
15	Šibenicko-Kninská župa
16	Vukovarsko-Sremská župa
17	Splitsko-Dalmatská župa
18	Istrijská župa
19	Dubrovnicko-Neretvanskáá župa
20	Mezimuřská župa
21	Záhřeb župa

Měna

Chorvatskou měnovou jednotkou novodobé historie je Chorvatská Kuna (HRK). Do oběhu byla vypuštěna v červnu 1994, jako náhrada za původní chorvatský dinár. Poprvé však byla kuna zavedena již za druhé světové války, jako prozatimní náhrada za dosavadní dinár. Kuna se dále dělila na sto Banica. Vyhlášením samostatnosti a nezávislosti Socialistické federativní republiky Jugoslávie, Chorvatsko zavedlo vlastní nové dináry. Nově zavedená měna začala rychle ztrácet na své hodnotě, a proto byla v roce 1994 provedena měnová reforma jejíž výsledkem bylo zavedení dnešní kuny.

Mince jsou vydávané v hodnotách 1, 2, 5 a 25 Kun, tyto se dále dělí na 5, 10, 20 a 50 Lip. Rub pětadvaceti kunové mince zdobí několik různých motivů, ukazující významné události v Chorvatsku. Bankovky jsou tištěny v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 Kun. Na mnoha místech v Chorvatsku je možné platit v eurech, avšak není dobré na to spoléhat. Většina prodejců a hoteliérů umožňuje platbu platebními či kreditními kartami (Visa, Eurocard-Mastercard, Maestro), především tzv. offline-platbu embosovanými (karty s vystouplým jménem a číslem). Místa, na nichž lze takto platit jsou viditelně označena nálepkou s logem akceptovaných karet. Ve větších městech mohou návštěvníci použít kreditní nebo debetní karty k výběru hotovosti z bankomatů, nicméně poplatek za výběr je vyšší než je tomu v České Republice a může dosahovat až 5% z vybírané částky.

Otevírací doba obchodů, úřadů, služeb

Většina prodejen a obchodních center má otevřeno od 8 do 20 hodin a mnohé z nich fungují i o víkendu. Úřady a veřejné služby mají většinou pracovní dobu od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.

Poštovní služebny se nachází ve většině měst. Jsou označeny modrým nápisem HPT na žlutém podkladě. Ve větších městech je ve všední dny otevřeno od 7 do 19 hodin, s polední přestávkou. V menších městech je provozní doba kratší, většinou od 7 do 14 hodin. Hlavní pošty a služebny v turistických centrech jsou otevřeny nepřetržitě od 8 do 19 hodin. V sobotu mívají většinou jen dopolední provoz a v neděli je zavřeno. Poštovní známky lze koupit jak na poštách, tak v novinových stáncích. Mezi další služby patří možnost telefonovat (platba kartou nebo hotovostí na přepážce), faxovat a odesílat telegramy.

Oficiální stránky Chorvatské pošty: www.posta.hr

Chorvatská gastronomie

Chorvatská kuchyně nabízí velmi různorodou směsici chutí, lišící se podle regionů. Díky této rozmanitosti neexistuje jednoznačné určení národního jídla, avšak většina místních vám řekne, že jejich národním jídlem je sušená šunka. Šunka se v syrovém stavu suší nejlépe v průvanu a po jeho ukončení projde pomalým uzením. Podává se většinou s pečivem a jako příloha se dává sýr (často ovčí) a olivy. Dále jsou velmi oblíbené ryby a to nejen díky své dostupnosti.

V severní části jsou velmi oblíbené lanýže, ovšem jedná se o lahůdku vyhledávanou gurmány a odpovídá tomu také cena. Díky vysoké vlhkosti, se tato houba hojně vyskytuje v lesích ve vnitrozemí. Istrie oproti Dalmácii neoplývá rybími specialitami, avšak mezi další lahůdky patří ústřice z Limského kanálu.

Naproti tomu specialitou regionu Dalmácie je tolik známý pršut (sušená a uzená šunka). Mezi turisticky vyhledávané lahůdky patří dalmatské brodetoo, což je jakýsi guláš z ryb a mořských plodů. Jako příloha se podává kukuřičná polenta.

Káva

Chorvatsko nepatří mezi producenty kávy ani mezi vyznavače kávové kultury. Místní si vaří silnou černou kávu, vzdáleně připomínající italské espreso. Chutí je spíše zemitá a hořká. Nápojové lístky restaurací nabízí všechny možné druhy, rozšířené je i po italsku dělané espreso ve standardní velikosti 7g.

Chorvatské destiláty

Stejně jako je pro Česko typická slivovice, v Chorvatsku jsou to různé druhy rakije. Jde o domácí pálenku, nejčastěji bylinnou.

Travarice

Je to pálenka s přísadou bylin. Na samotném dně láhve obsahuje středomořskou trávu. Vyrábí se především v přímořských oblastech. Existuje mnoho druhů, odlišujících se použitými bylinami: máta, šalvěj, rozmarýn, levandule. Chorvaté přisuzují Travarice léčivé účinky a pro její zvýšení přidávají pelyněk. Pelyňková pálenka se používá též jako tradiční masážní emulze při bolestech zad. Barva nápoje se liší podle použitých bylin, typická barva je žlutá až nazelenalá.

Ovocné destiláty

Pálenka z vinných hroznů se nazývá Loza. Existují ovšem různé ochucené druhy podobně jako Travarice. Druhou destilací získáme nápoj nižší kvality nazývaný komovica. Oblíbené jsou i pálenky z Hrušek odrůdy Williams, která má původ v severovýchodní oblasti Chorvatska. Je spíše sladká, s výraznou ovocnou chutí a vůní. Naproti tomu Hruškovec je červený likér z hrušek s přídavkem mléka. Slivovice má stejnou podobu jako v Čechách. Je pálená ze švestek a navzdory svému názvu jen málokdy voní opravu po švestkách. Místní ji používají hlavně při žaludečních a zažívacích potížích. Istrijskou specialitou je pak Medica, pálenka s medem a propolisem.

Restaurace

Kvalita a cena restaurací se dá většinou odhadnout již podle samotného názvu. Konoba, původně vinný sklípek, po několika letech došel až do dnešní podoby nabízející obyčejné až lidové občerstvení za nejlevnější ceny. Bifle je obdoba českého bufetu, nabízí jednoduchá, většinou studená jídla. Gostionica, restaurace s omezených výběrem, avšak za přijatelné ceny. Restoran (restavracija), lepší restaurace nabízející speciality chorvatské kuchyně, stejně jako nám dobře známá středoevropská jídla. Nejdražším a nejkvalitnějším tak zůstávají restaurace v hotelech vyšší kategorie. Na mnoha místech lze stále častěji narazit na pizzerie či různé fast-foodové řetězce.

Jídelní lístky i s cenami jsou vyvěšené u vchodu do restaurace. Mnohé nabízí jídelní lístek i v češtině. Ceny jsou zcela logicky odvislé nejen od kvality jídla, ale dalšími faktory navyšující cenu jsou i vzdálenost od pobřeží či výhled na moře. Ve většině restaurací jsou ceny podobné jako v ČR, avšak na turisticky atraktivních místech jsou až několikanásobně vyšší. Častým a turisty velmi oblíbeným jídlem jsou ryby, mušle, chobotnice.

Spropitné

V restauracích a kavárnách po celé zemi není spropitné zahrnuto v ceně nápojů, jídel, obsluhy. Spropitné však není pouze odměnou za odvedenou práci, ale je vyjádřením spokojenosti zákazníka a v neposlední řadě i jistou dávkou slušnosti. Výše spropitného není přesně stanovena, avšak měla by se pohybovat kolem deseti procent. Mezi další zvyky patří i odměňování turistických průvodců po exkurzi. Při návštěvě restaurace, kavárny, baru apod. je nutno počítat s tím, že spropitné, které by mělo činit asi 10 %, není započítáno v ceně.

Kouření

Kouření ve veřejných budovách a dopravních prostředcích je zakázáno. Některé většinou luxusnější restaurace a hotely mají vyhrazeno oddělené místo pro kuřáky.